Vanaprastha


Vesmír má smysl pro detail. Téměř na den přesně jsem se o posledním (štířím) úplňku po 30 letech odstěhovala z našeho milovaného domu a nechala jsem ho mladší generaci. Začínám novou etapu v bytě s malou zahrádkou, na kraji vesnice už mimo Prahu, byť od domu, který je administrativně ještě v Praze, je to sotva kilometr…

Když jsem o svém rozhodnutí říkala přátelům, někteří nechápali (proč odcházet odněkud, kde to máš ráda?). Jiní naopak schvalovali, že mi po Davidově smrti ubude starostí s péčí o nemovitost a v menším prostoru samota nebude tak výmluvná. Nejtrefnější vysvětlení přišlo ovšem od kamarádky jogínky, která mi s úsměvem řekla: „Děláš něco, co je v Indii tradičně normální. Odcházíš do Vanaprasthy. A upřímně, docela se na to hodíš!“

Tak jsem si to dohledala: Vanaprastha je sanskrtský termín odvozený z vana, což znamená „les“ či „zahrada“, a prastha, což znamená „jít do“. Lze jej tedy doslovně přeložit jako „odchod do lesa či do zahrady“. Jedná se prý o jeden z nejdůležitějších pojmů hinduismu!

Představuje třetí ze čtyř ášramů neboli životních etap:

1. fáze Brahmacharya (studentské období): Trvá přibližně do 25 let. Mladý člověk se věnuje studiu praktických znalostí a dovedností, duchovnímu rozvoji a pěstování disciplíny. Cílem je získat vědomosti a charakter.

2. fáze Grihastha (období hospodáře): Přibližně od 25 do 50-60 let. Člověk se ožení/vdá, založí rodinu, vykonává své povolání a plní společenské povinnosti. V této fázi je kladen důraz na prosperitu a radosti ze života v rámci etických mezí.

3. fáze Vanaprastha (odchod do ústraní): Nastává kolem 50. až 60. a trvá asi do 75. roku života. Člověk postupně předává světské povinnosti mladší generaci a stahuje se do ústraní, aby se věnoval meditaci a duchovním záležitostem.

4. fáze Sannyasa (období odříkání): Obvykle po 75. roce života. Člověk se stává asketou, vzdává se většiny majetku i vztahů a plně se věnuje poznávání pravé podstaty života a přípravě na vědomou smrt.

Při období Vanaprastha tedy člověk přechází od zapojování se do vnějších stránek žití k introspektivnější podstatě. Může se z něj stát vyhledávaný starší, který poskytuje inspiraci těm, jež o jeho zkušenosti stojí. Postupně se ale ze světa stahuje a soustředí se na věci duchovní. Bývá to spojeno s větší dávkou vyhledávané "plodné samoty". Někteří povolaní do Vanaprasthy vstupují rovnou z druhé životní etapy.

Vanaprastha zkrátka znamená hluboký posun v životních cílech. Od zaměření na honbu za vnějšími úspěchy, bohatstvím či požitky se začne hledět více dovnitř, k mokše (duchovnímu osvobození), k sebepoznání a seberealizaci, k jednotě s Božstvím.

No, uvidíme. V každém případě, moje nová ulice má zahradu v názvu 🙂



Obrázek vygenerovala AI.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Za Davidem

Temné náboženství (předmluva ke knize)

Dobrý sluha, špatný pán