Blog - Eva Labusová

  20. březen je Mezinárodním dnem štěstí. Letos tento svátek slaví deset let svého trvání. V roce 2013 jej vyhlásila Organizace spojených národů s cílem upozornit na důležitost pocitu štěstí v životě každého člověka. Jak to máte se štěstím vy? Oplýváte převážně dobrou náladou? Tušíte, odkud se vaše štěstí bere? Proč je někdo povětšinou vyrovnaný, a jiný nespokojený? Co naše rozpoložení určuje? Je štěstí závislé na příznivých okolnostech? Mohou nám k němu napomoci i negativní emoce a zážitky? Podobnými otázkami se zabývá pozitivní psychologie. Jde o novější, rychle se rozvíjející směr, který se ze všech možných úhlů pohledu zaměřuje na kladné jevy lidské psýché, jakými jsou např. pocit zdraví, duševní svěžest, radost, optimismus nebo pocit prosperity. Z hlediska historie oboru jde o novinku, psychologie se totiž donedávna soustřeďovala především na problematické stránky života. Hledala cesty k mírnění stavů, jež činí člověka nemocným a nešťastným, a usilovala o nápravu či léčbu be

  Lidé mají různé potřeby, některé jsou nám ale všem společné. Tou nejdůležitější je schopnost být ve spojení se sebou, z níž pak vyplývá i schopnost spojovat se s druhými. Obě tato napojení bezprostředně souvisejí s tím, jak vnímáme svou - potřebu být opečováváni (co potřebuji na úrovni fyzické, emoční a duchovní? co si potřebuji a umím dát sám/sama? co potřebuji od druhých?); - potřebu důvěřovat (mohu si dovolit záviset na někom jiném?); - potřebu být autonomní (znám své hranice a umím říkat ne tam, kde jsou mé hranice narušovány?); - potřebu prožívat intimitu (mohu si v nejbližších vztazích dovolit žít se srdcem na dlani, nebude toho bude zneužito?). Vnímání vlastních potřeb a schopnosti jejich přiměřeného naplňování se na nevědomé úrovni učíme v raném dětství skrze způsob, jakým s námi zacházejí naši rodiče, resp. naše primární pečující osoba. Vše výše zmíněné vstřebáváme jak prostřednictvím nevědomého nastavení rodičů získaného jejich mezigeneračním přenosem, tak skrze jejich v