O toxické pozitivitě
S Michaelou Jendruchovou jsme přemítaly o toxické / falešné pozitivitě. Česká lidová moudrost ji pravděpodobně shrnuje do úsloví "odříkaného chleba největší krajíc". Může jít o cokoliv, co v nás nevědomě vyvolává obavy, bolest, zlost, rozpaky, stud... O cokoliv, co zároveň volá po potřebě ošetření a potenciální niterné práce s náročnými aspekty našeho bytí. Ušetříme sobě i druhým hodně trápení, když připustíme, že potlačené emoce dříve či později ukážou svoji sílu. Nepřiznané nemizí. Žijí dál skrytým, nekontrolovaným způsobem a mohou se transformovat do celé řady nežádoucích symptomů, od pocitů viny, úzkosti, impulzivní agresivity či naopak pasivní bezvýchodnosti a nesmyslnosti života až po úniky v podobě závislostí nebo potíže psychosomatické. Autentické emocionalitě se teprve učíme. Historicky, pod tlakem "skupinového ducha", kdy jen málokdo dospěl k potřebě individuace, byli lidé hromadně a od mala vedeni k tomu, aby poselství "problematických" emocí (k...