O toxické pozitivitě

-


S Michaelou Jendruchovou jsme přemítaly o toxické / falešné pozitivitě. Česká lidová moudrost ji pravděpodobně shrnuje do úsloví "odříkaného chleba největší krajíc".

Může jít o cokoliv, co v nás nevědomě vyvolává obavy, bolest, zlost, rozpaky, stud... O cokoliv, co zároveň volá po potřebě ošetření a potenciální niterné práce s náročnými aspekty našeho bytí.
Ušetříme sobě i druhým hodně trápení, když připustíme, že potlačené emoce dříve či později ukážou svoji sílu. Nepřiznané nemizí. Žijí dál skrytým, nekontrolovaným způsobem a mohou se transformovat do celé řady nežádoucích symptomů, od pocitů viny, úzkosti, impulzivní agresivity či naopak pasivní bezvýchodnosti a nesmyslnosti života až po úniky v podobě závislostí nebo potíže psychosomatické.
Autentické emocionalitě se teprve učíme. Historicky, pod tlakem "skupinového ducha", kdy jen málokdo dospěl k potřebě individuace, byli lidé hromadně a od mala vedeni k tomu, aby poselství "problematických" emocí (k nimž tradičně patřily zejména strach, hněv a smutek) ignorovali. Aby jimi druhé neobtěžovali.
Dnes je to jinak. Doba pokročila. Cesta vpřed vede skrz. Přibývá těch, kteří vymetají své osobní sklepy (nemám na mysli způsob dětinsky sebestředný, nýbrž takový, který posouvá ke skutečné dospělosti), svým dětem nechtějí předat vlastní mezigeneračně získaná zranění, rodičovství vnímají jako posvátnou práci také na sobě samých a v ubližujících vztazích už nechtějí být. Zkoušejí je obvykle nejprve uzdravovat, ale shledají-li to nemožným, odcházejí. Byť by se to týkalo třeba i nejbližších příbuzných. Což je také novinka, ne však jev neznámý (viz např. Markovo evangelium 3,31-35).

Více: https://www.flowee.cz/rozhovory/13893-toxicka-pozitivita-je-jako-odmitani-hnisu-v-rane-jen-vse-zhorsuje-rika-terapeutka

Populární příspěvky z tohoto blogu

O placentě

-
  Placenta je multifunkční orgán, který, jak známo zajišťuje všechny potřeby rostoucího dítěte v děloze. Když se miminko narodí, placenty již není třeba. Zatímco některé společnosti ji likvidují jako bezcenný biologický odpad, jiné pořádají posvátné rituály, aby vyjádřily dík za její zásadní roli v životě dítěte. V roce 2010 lékařští antropologové Daniel Benyshek a Sharon Young studovali tradice placenty ve 179 společnostech světa. Mezi 109 komunitami, které pořádaly placentové obřady, našli 169 různých způsobů, jak bylo či dodnes je s placentou po porodu naloženo. Nejčastější je zakopání, pálení či umístění na konkrétní místo, někdy jde i o konzumaci. Mnoho kultur věří, že placenta je jakási první matka - živitelka a přisuzují jí až lidské vlastnosti. Staří Egypťané na příklad věřili, že placenta je tajným pomocníkem dítěte, který je v propojení s jeho andělem strážným. V Kambodži je placenta považována za domov dětské duše, proto je její pohřebiště obklopeno klasnatými rostli...
Číst celý příspěvek »

Dej a bude ti dáno. Přej a bude ti přáno.

-
  České přísloví možná jen jinými slovy vyjadřuje poslední přikázání z Desatera: Nebudeš toužit po ničem z toho, co patří tvému bližnímu... Také v terapeutických sezeních přichází řeč na bolest pramenící z toho, že se člověk úkorně srovnává s druhými lidmi. Poměřovat se a ztrácet v pocitech domnělé vlastní nedostatečnosti či nedostatku však stojí mnoho sil, času a energie. Místo aby úspěch druhých těšil a prohluboval pocity štěstí, vede u mnohých k propadům nálad a někdy i k trvalejšímu depresivnímu prožívání. Takový skrytý kostižer. Jdeme-li už nějakou dobu po cestě duševního a duchovního rozvoje, na racionální úrovni v podobných chvílích pravděpodobně vnímáme, že tohle skrývané bolestné lavírování není v pořádku. Přejeme si být přející a radovat se s těmi, kteří právě mají důvod k oslavě. Jak tedy s problémem pracovat? Jak ošetřit temné pocity nepřejícnosti, závisti či dokonce zášti, a uslyšet tichý hlásek odkudsi z hloubi naší duše připomínající, že radost druhých je...
Číst celý příspěvek »

Pořádek a nepořádek - téma osobních i párových konzultací

-
Všimla jsem si, že obzvlášť často lidé o úklidu mluví v době kolem Adventu. Vzhledem k blížícím se Vánocům a očekávanému navštívení niterného Osvoboditele, ať už má pro nás jakoukoliv podobu, jde jistě i o úklid vnitřní, k němuž klidnější a domáčtější období zimy bezprostředně vybízí. Po celý rok ale platí odvěké jak uvnitř, tak vně (a jak vně, tak uvnitř). Třeba se bude hodit několik osvědčených doporučení... ČEHO ZEJMÉNA JE VHODNÉ SE VZDÁT - CO NESLOUŽÍ A ZATĚŽUJE: - předměty, které nepoužíváme; - oblečení a obuv, které se nám nelíbí, už nepasují nebo které jsme dlouho neměli na sobě; - zaprané či roztrhané spodní prádlo; - staré papíry, poznámky, účtenky, noviny a časopisy; - nemocné nebo mrtvé rostliny; - nepoužitelně prošlé či zkažené potraviny; - rozbité věci všeho druhu včetně nádobí; - pokud máme děti, pak také hračky, které se už nepoužívají, nefungují nebo jsou rozbité. CO PRAVDĚPODOBNĚ POCÍTÍME, POKUD ÚKLID VYKONÁME: - pocit lehkosti a pevnějšího zdraví; ...
Číst celý příspěvek »