Tváří v tvář nesnadným podmínkám doufáme v nalezení útočiště...

-
Abychom je nalezli, potřebujeme se zastavit, neutíkat už před sebou a před realitou, která je námi samými zkreslována. Bezpečné přístřeší nabízí bdělá pozornost k naší osobní zkušenosti, již se snažíme pravdivě procítit, pochopit a - jakkoliv se nám třeba nelíbí - přijmout. Nemarněme čas posuzováním zkušeností druhých. Raději vstupme do vlastního tunelu strachů a předsudků, prozkoumejme ho a vynořme se na jeho druhém konci bohatší o setkání se sebou samými. To je spolehlivější než čekat na vlnu dlouhodobé bezpracné vnitřní pohody, jakkoliv se právě ona jeví být většinovou lidskou motivací. Pomáhá uvědomit si, že cesta méně vyšlapaná není jednosměrná. Ti, kdo jí šli před námi a dodnes nás inspirují (Kristus, Buddha…), rovněž hledají své útočiště. Hledají ho v lidech současnosti, neboť touží, aby skrze ně v tomto světě ožívali. I to je tajemství vtělení: Božská moudrost a milosrdenství žijí skrze jedince, jejichž srdce se začíná podobat tomu, které kdysi bilo v Kristu či Buddhovi, a jejichž skutky (ne jen slova) dosvědčují, že se svými životy přibližují těm, jež kdysi Kristus, Buddha a jiní na této Zemi žili.

Inspirováno Davidem Richo a jeho knihou Přijměte život, jaký je z nakl. Beta Dobrovský 2012.





Populární příspěvky z tohoto blogu

Znáte své posvátné zranění?

-
  V psychoterapii nebo při osobní vnitřní práci se hledající člověk dříve či později přiblíží k něčemu, ukrytému hluboko v něm, co bývá nazýváno posvátným zraněním. Jedná se o jednorázový zážitek nebo o déledobější prožitek traumatické podstaty, který se - jak už to u traumatu bývá - vyvinul v silnou nevědomou strategii přežití. Ta nám sice pomohla překonat danou neobvykle obtížnou situaci, zároveň ale dosud neodezněla, nýbrž nepozorovaně se v nás zabydlela. Působí, že nadále, aniž jsme si vědomi souvislostí, na určitý druh situací (říká se jim trigger či spouštěč) opakovaně reagujeme v silné vnitřní obraně. Tato nevědomá obrana nás připravuje o autenticitu, nepředpojatou vnímavost, spontánnost, hravost a radostnost. Předurčuje náš způsob bytí, prostoupený strádáním, neprosperováním, (sebe)odmítáním, (sebe)destrukcí. Někdy je posvátné zranění snadněji dohledatelné v traumatické události, často následované posttraumatickou stresovou poruchou (např. nečekané úmrtí blízkého člověka, a
Číst celý příspěvek »

Rozhodnout se pro lásku

-
    V nakladatelství Triton vyšla oceňovaná kniha od amerického párového terapeuta Stana Tatkina Rozhodnout se pro lásku (v originále Wired for Love). Nabízím českou předmluvu: ...V psychoterapeutické práci s páry či v párovém poradenství dříve či později přichází na scénu zjištění, že problémy, které dotyční ve svém nejintimnějším vztahu řeší, nejsou postihnutelné a pochopitelné pouhým rozumem. Skrytě, ale o to působivěji je přítomno něco, co chování a prožívání partnerů ovlivňuje bez ohledu na jejich vůli a snahu zachovat klid a racionální postoj. Ono „něco“ je v psychologii nazýváno různými jmény, v poslední době se nejčastěji ozývá výraz attachment (citové pouto). V návaznosti na původní teorii Johna Bowlbyho jím rozumíme vrozenou schopnost lidské bytosti navázat jedinečný, hluboký a trvalý citový vztah s druhou lidskou bytostí, a zároveň si osvojit a uplatňovat konkrétní, byť obvykle nevědomou strategii pro vlastní ochranu nebo přežití, to pro případ, že se ve vztahu cítíme bý
Číst celý příspěvek »

Dej a bude ti dáno. Přej a bude ti přáno.

-
  České přísloví možná jen jinými slovy vyjadřuje poslední přikázání z Desatera: Nebudeš toužit po ničem z toho, co patří tvému bližnímu... Také v terapeutických sezeních přichází řeč na bolest pramenící z toho, že se člověk úkorně srovnává s druhými lidmi. Poměřovat se a ztrácet v pocitech domnělé vlastní nedostatečnosti či nedostatku však stojí mnoho sil, času a energie. Místo aby úspěch druhých těšil a prohluboval pocity štěstí, vede u mnohých k propadům nálad a někdy i k trvalejšímu depresivnímu prožívání. Takový skrytý kostižer. Jdeme-li už nějakou dobu po cestě duševního a duchovního rozvoje, na racionální úrovni v podobných chvílích pravděpodobně vnímáme, že tohle skrývané bolestné lavírování není v pořádku. Přejeme si být přející a radovat se s těmi, kteří právě mají důvod k oslavě. Jak tedy s problémem pracovat? Jak ošetřit temné pocity nepřejícnosti, závisti či dokonce zášti, a uslyšet tichý hlásek odkudsi z hloubi naší duše připomínající, že radost druhých je přece i naší
Číst celý příspěvek »