O polajce, svatojánské noci a ženském dospívání
Vstoupila mi nedávno do života písnička Chodila po roli, kde se mimo jiné zpívá o polajce https://www.youtube.com/watch?v=6MAX65js-9k. Nevěděla jsem, co to slovo znamená, tak jsem hledala: Polajka - Mentha pulegium - Máta polejová, léčivá a čarovná bylina, kterou dívky nosily v záňadří věříce, že bylina přitahuje chlapce. Byla pokládána za orákulum lásky. Účinek posilovalo, pokud byla polajka utržena v předvečer svátku svatého Jana. V některých oblastech byla pokládána za univerzální lék na všechno. Byly z ní připravovány odvary k pití, dávali ji do pokrmů jako koření. Polajka byla součástí směsi bylin pro nakuřování a v neposlední řadě sloužila k vyhánění blech
Svátek sv. Jana máme před sebou. Magická, čarovná noc, lidovou moudrostí opěvovaná, vybízející také k hrátkám milostným. Vybavuje se mi v této souvislosti rozhovor s Helenou Klímovou (https://www.evalabusova.cz/rozhovory/h_klimova.php), možná i proto, že jsem v poslední době věnovala pozornost knize určené současným dospívajícím dívkám - doporučuji: https://www.alferia.cz/ofelie-podruhe/.
Helena praví: ...Na prahu ženského dospívání nabývá tzv. "vnitřní prostor" na významu. Ženské orgány se připravují ke zralosti a tato proměna těla se z nevědomí promítá do mysli či do chování specifickým způsobem. Dívky mohou být obrácené do sebe, milují tajnosti, šuškání, čarování - to vše předjímá zázračnou schopnost skryté tvorby života. Jde o téma spirituální. A opravdu, když kultura potřebuje zpodobnit duchovní bytost, stvoří bytost podobnou dívce, nadanou atributy jako je čistota, nevinnost, jakási bezpohlavnost či předpohlavnost plus nadání k nadpřirozenosti - vlastně anděla. To je původní kulturní archetyp vyjadřující esenci počínající ženskosti, který živé konkrétní dívce poskytuje ochranu, zhodnocení i dočasnou nedotknutelnost panenství. První menstruace pak může se může stát intimní slavností matky a dcery. Je to okamžik sblížení, zasvěcování do ženských věcí. Naše současná kultura dává ale přednost Lolitě. Dívce, která už ve své původní podobě literární postavy vystupuje jako z mužova pohledu svůdnice, do níž dospělý muž promítá svou sexuální tužbu, a zároveň ji pak může obvinit za to, že ji svedl. Dívky jsou vybízeny, aby působily svůdně a nesly dospělou zodpovědnost. Tato jejich zodpovědnost se pak zdůrazňuje na úkor jejich ochrany…Předčasná a jakoby dospělá sexualita je pro nezralou dívku nebezpečná. Nechtěné graviditě je sice dnes možno se vyhnout s pomocí antikoncepce, ale předčasné vydání se sexualitě může dívku nevratně poškodit. Milostný zážitek by měl být nejvyšším stupněm intimity a lásky. Ale intimní sblížení za přítomnosti snížení či násilí - včetně snížení nebo násilí ve vztahu k vlastní osobě - to je skutečně ohrožující pro tělo i pro duši…Moudrost generací kultura uchovává třeba i ve folkloru, v lidových písních. Sebepřijetí a sebeocenění čerpá dívka z maminčiny lásky: "Treba su ja treba bledulenka bledá, predsa mňa maměnka za červenú nědá". A vydání se, vdaní, počátek sexuálního života, byl napřed předjímán symbolicky a dívka byla chráněna a střežena. Ani pro chlapce to nebylo jen tak: "Pred naší je zahrádečka, zamyká sa, a v ní roste karafiát, netrhá sa - já ho musím utrhnút, kdybych tam měl zahynút, nemožem ťa duša moja zapomenút". Dívka je vzácná pěstovaná květina a chlapec musí riskovat sám sebe, aby ji získal. Počátek sexuálního života byl líčen jako drama, kdy je třeba naplno zvědomit rizika i hodnotu obou protagonistů. Protože v sexu se člověk druhému vydává tělem i duší. Měl by k tomu být dost silný a zralý a měl by umět milovat. Jinak se oba zúčastnění mohou vzájemně zničit…
Krásný svatojánský čas přeji!