Vše má svůj čas. I rozvoj dětského intelektu.




Nutit stále menší a menší děti k intelektuálním aktivitám a k abstraktnímu myšlení za situace, kdy takové schopnosti v rozvíjejícím se dětském mozku nemají podmínky - mozek pro to dosud není patřičně vyvinutý - nemá smysl, ba dokonce to dětem může uškodit. Přesto se právě o to dnes mnozí hromadně snaží v obavě, aby dítě neztratilo startovní pozici ve společnosti nemocné potřebou neustálého soupeření a rvaní se o zdroje. O to více dětem chybí prostá plnohodnotná osobní interakce s okolním světem a především s živou přírodou, s možností volného pohybu a zkoumání a experimentování, bez rušivého zasahování abstraktních idejí nebo nadměrné hypnotizace virtuální realitou, jež dítě tak snadno vcucne a zbavuje jeho vlastního vnímání a tvořivosti.

Aby dítěti něco jednou mohlo dávat smysl, potřebuje to nejdřív projít jeho smysly a zabydlet se v těle. Až poté přichází čas na významnější zapojování intelektuálních a abstraktních funkcí.

Ještě předškolní si potřebují především hrát. Hra je hlavní náplní tohoto údobí života. Na rozdíl od batolat už ale předškoláci o své činnosti více přemýšlejí a jako hru umějí vzít i všední povinnosti (využijme toho pro zapojení do domácích prací či péče o zvíře nebo o zahradu...)

Kéž k dětským hrám patří volnost a hojnost pohybu, pokud možno i ve venkovním prostředí. Předškolní dítě potřebuje běhat, skákat, zdolávat překážky, cvičit se v udržování rovnováhy. Škoda, že tolik ubylo možností, kdy předškolní děti, coby zpomalující vnucená břemena dětských part, v doprovodu starších sourozenců, zkoumaly okolí, šplhaly do kopců, překonávaly potoky, běhaly po lesních cestách... Jakkoliv je přínosná i zábava organizovaná rodiči - třeba oblíbené vyjížďky nejprve na trojkolkách a koloběžkách a pak na kolech či v zimě bruslení nebo lyžování (se všemi těmi chrániči a helmami), dbejme také na obyčejný pohyb, který dítě prožívá po svém a bez přehnané kontroly dospělých, což nejsnáze tříbí dětskou kondici i koordinaci a významně posiluje dětské sebe-vědomí. A dospělácké sebe-vědomí zase podporuje nechat se dětmi vtáhnout a v jejich světě chvíli pobýt...

Foto: Alena Jurionová

Více k tématu zde: http://www.evalabusova.cz/vyvoj/predskolni.php

 



Populární příspěvky z tohoto blogu

Dej a bude ti dáno. Přej a bude ti přáno.

O placentě

Znáte své posvátné zranění?