Dobrý sluha, špatný pán
Deník N nedávno zveřejnil článek k tématu obrovské rizikovosti sociálních sítí (link v prvním komentáři). Odborníci bijí na poplach s tím, že nám ani zdaleka nedochází, jak moc nebezpečné sociální sítě jsou. Jejich algoritmům jde údajně jen o bohatství majitelů. Podceňován je potenciál radikalizace společnosti a dopad šíření dezinformací. A vůbec nejvíc ohroženy jsou děti, které jsou nekontrolovanému obsahu běžně vystaveny navzdory doporučenému věkovému limitu. Rodiče i učitelé jsou bezradní a povětšinou nenalézají způsob, jak se k této výzvě efektivně postavit.
Přibývá sice i těch, kteří se snaží sociální sítě používat „přiměřeně“, ale nelze nevidět, že postoje k tématu jsou čím dál vyhraněnější. Na jednu stranu lidé na sociálních sítích propadají závislosti a vymývání mozků, na druhou s online světem už nechtějí mít nic společného, ruší své profily a mažou digitální stopy - a že mají pro takové rozhodnutí pádné důvody, které by vydaly na samostatný článek.
A přece. Někdo se prostě jen snaží i v případě sociálních sítí respektovat pravidlo „dobrý sluha, špatný pán“. A někdo jde dokonce ještě dál. Třeba americká duchovní učitelka a mystička Caroline Myss (také v češtině vyšlo několik jejích knih) se sociálních sítí zastává, když si pohrává se dvěma slůvky: internet a inner-net. Internet lze vnímat jako vnější zhmotnění toho, co se zároveň odehrává uvnitř jeho uživatelů. Zkusme chvíli zůstat v tom obraze: Sociální sítě jako naše zrcadlo. Prostě nám jen neutrálně ukazuje, jací my lidé jsme. A dovolíme-li to, také nám připomíná míru našeho vzájemného propojení.
Sociální sítě nejsou pouze reklamy a algoritmicky vybrané obsahy, ba ani jen fake news a dezinformace, a už vůbec ne jen nenávistné komentáře. Pojďme si naplňovat i tu jejich pozitivní stránku – jak nás dokážou propojovat, sdělovat velmi cenné informace, zprostředkovat nová poznání. Klíčový je záměr nás uživatelů a vědomé zacházení se vším, co je v nabídce.
Takže bych tímto za sociální sítě chtěla vyjádřit i vděčnost. Veřejně se přiznávám, že když jsem na nich, zažívám i pěkné, ba vzácné, chvíle. Nad některými vašimi příspěvky slzím nebo mám husí kůži, nad jinými se směju, některé si kopíruju a tisknu a pak si je ještě čtu mimo monitor... Když sama něco sdílím, obvykle docela přemítám o tom, proč to dělám a zda to udělat mám.
Děkuju dnes všem, s nimiž na FB takovou laskavou bublinku vědomě i nevědomě vytváříme. Doufám, že nám to vydrží.
P.S. Zmíněná Caroline Myss, jakkoliv před nemoudrým užíváním sociálních sítí varuje, zároveň vybízí, abychom se nezdráhali jich využívat také pro účely spirituální. Včetně sdílení modliteb či žehnání. Na fotce je maličký úryvek z knihy Intimate Conversations with the Divine, kterou Myss napsala v době covidu a v níž jsem našla zmínku o internetu a inner-netu. Knihu doporučuji. Platnost jejího obsahu se stále umocňuje.
A ještě překlad textu na fotce: Pane, dovol, ať Soucit plyne od mé duše k ostatním, zvláště k těm potřebným, a to i ve chvílích, kdy se za tuto milost zrovna nemodlím. Udržuj zdroj Soucitu v mém srdci v každém okamžiku. A pomoz mi všímat si mého sklonu tak příkře ostatní soudit. Raději mi připomínej - znovu a znovu - že já sama bych takto odsuzována být nechtěla. Dej, ať jsem v tomto světě zdrojem světla, Pane. Zvláště v této době.