Příspěvky

Trocha japonské inspirace

-
1. Sejaku: Vědomě pečujeme o stav svého ukotvení a vnitřního klidu navzdory všemu, co se děje kolem nás. 2. Ikigai: Jsme u toho, co právě děláme, na co se právě soustředíme. Nedovolujeme mysli plýtvat energií na zbytečnosti nebo ubližující obsahy. 3. Wabi sabi: Krása spočívá v nedokonalosti. Protože dokonalost je past. Kde je dokonalost, tam není třeba lásky. 4. Sado: Čajový obřad jako meditace. Stejně tak jakákoliv jiná aktivita se nám může stát praxí všímavosti a bytí v teď. 5. Shinrin yoku: Léčba propojením s přírodou, ať je to les, zahrada, park nebo jen pohled na řeku či oblohu... 6. Mono no aware: Přijímáme, že vše pomíjí. Každá radost i každá bolest mají svůj poločas rozpadu. 7. Oubaitori: Nesrovnáváme se s ostatními. Také stromy kvetou a plodí ve svém vlastním ročním období a jedinečným způsobem. Jsem, kým jsem. Nikým jiným. 8. Gaman strength: Síla trpělivosti. Mnohé situace nelze změnit. Lze je jen přijmout. A lze ovlivňovat naši reakci na ně. A bylo by toho ještě víc... Zdr...
Číst celý příspěvek »

O zlomeném srdci

-
Obrázek
Dnes tu mám jedno mimořádné téma. Nic menšího, než zlomené srdce. Už jste někdy někomu zlomili srdce? Nebo ho někdo zlomil vám? Idiom srozumitelný ve všech jazycích Zlomit srdce znamená oznámit někomu, kdo vás miluje, že vy jste ho naopak milovat přestali a že ho opouštíte. Případně jste schopni ve vztahu pokračovat v jiné, méně intenzivní podobě. Tím způsobíte, že dotyčný člověk bude v důsledku vašeho rozhodnutí prožívat silné zklamání a hluboký zármutek. Pro opouštěné tohle bývá jedna z nejbolestivějších výzev, jakou život může přinést. Avšak také pro opouštějící, mají-li v sobě špetku fair play a empatie, rozhodnutí odejít nebývá snadné. Nejčastěji se taková situace pochopitelně vztahuje k párovým soužitím v podobě nevěr a rozchodů. V současnosti, kdy se kvalita vztahů pro mnohé stává ústředním tématem, lze ovšem zlomená srdce potkat i jinde: V rodinách, kde se nově přestávají stýkat nejbližší příbuzní včetně rodičů a dospělých dětí nebo sourozenců. V přátelstvích, a to i tě...
Číst celý příspěvek »

Dovolme Smrti, ať předává své poselství Života

-
Obrázek
  "Jak pečeť na srdce si mě vtiskni, jak pečeť, co nosíš na paži. Láska je silná jako smrt, vášeň neúprosná jako hrob. Její plameny šlehají žárem nejprudším." (Píseň písní 8,6) Když jsem na začátku letošního roku od šéfredaktorky Rodinného života přijímala téma pro třetí letošní číslo Rodinného života, ještě jsem netušila, jak hluboce osobním se „čas loučení“ pro mne v průběhu příštích měsíců stane. Začátkem letošního června mi v důsledku březnového fatálního zranění (přerušení míchy po pádu z vysokého stromu při výkonu arboristické práce) zemřel manžel. Ve věku pouhých padesáti osmi let. Ne, že bych se s konečností života před tím nesetkala. Zemřelo mi několik příbuzných i přátel. Také v rámci své poradenské praxe doprovázím rodiny, jimž někdo právě odchází nebo se vyrovnávají se smrtí někoho blízkého. Vloni jsem shodou okolností absolvovala několikadenní kurz pro doprovázení umírajících a přečetla o smrti spoustu knih. A věřte nebo ne, poslední dva filmy, které jsme s mým m...
Číst celý příspěvek »

Za Davidem

-
Obrázek
David Labus (5.1.1967 Liberec - 3.6.2025 Český Brod) 13.6.2025 (zaznělo na pohřbu): David se narodil 5. ledna 1967 v Liberci. Rané dětství strávil v Jablonci nad Nisou v kruhu milující rodiny z matčiny strany. Otec Davida odmítl a zapřel ještě předtím, než se narodil. Štěstí David neměl ani s otčímem, s nímž se matka pro jeho násilné chování musela rozvést. Právě odtud asi pocházela Davidova opatrnost na lidi, strohost v projevování emocí v neprobádaných prostředích, a suchý, občas dosti břitký humor, stejně jako celoživotní tendence být tak trochu ve střehu. Gymnázium David absolvoval v Trutnově, kde se naučil hrát na klavír a na varhany a poprvé se tu také potkal s Bohem. Po maturitě se rozhodl pro studium japanologie na Filozofické Fakultě Univerzity Karlovy. Po něm absolvoval roční pobyt v Zemi vycházejícího slunce, který mu umožnil laskavý mecenáš, otec japonského přítele, pan Toshihiko Yatabe. Následně David začal na své alma mater učit japonským dějinám a jazyku nové generac...
Okomentovat
Číst celý příspěvek »

Temné náboženství (předmluva ke knize)

-
Obrázek
  Děkuji autorům za tuto důležitou knihu! Jedinečným způsobem v kontextu hlubinné analytické psychologie vysvětluje, že není náboženství jako náboženství a že duchovnost pod vlivem psychopatologie skrývá velká rizika. Proč některé formy náboženství své přívržence uvrhávají do provozní slepoty a drží je v otroctví fundamentalismu, fanatismu a konspirací, zatímco jiné dokáží ve svých následovnících otvírat novou kvalitu jich samých a přinášet růst a zralost? Šance je tam, kde se potřeba transcendence přirozeně propojí s individuačním procesem a nevědomé niterné dění je reflektováno a poznáváno vědomím zúčastněných. Vlado Šolc a George J. Didier píší s erudicí praktikujících jungiánských psychoterapeutů, za níž ovšem stojí i jejich silné osobní příběhy. Přesvědčivě zprostředkovávají hodnotu lidského úsilí pochopit vlastní osud, k čemuž významně napomáhá neupírat zrak jen do vnějšího smysly poznatelného světa, ale dívat se také směrem opačným, dovnitř. Ja...
Číst celý příspěvek »

Vstoupit do teď

-
Obrázek
Miluju pobyty ve Skotsku. Nabíjející mluvící příroda na dosah, pobývání v batolecím delta světě, žádný počítač, péče o věci nejprostší, bytí v teď. Právě tam mne ale tentokrát zastihly ony bouřlivé zprávy světových dějin o podivném setkání v Bílém domě a následně i akční krizový sjezd evropských politiků na britské půdě. Události mnohými zamávaly a vyplavily vlny silného strachu. A ještě v jiných naopak vlny odhodlání a naděje. Často se to taky různě střídá, podle toho, v jakém stavu sebe samých se zrovna nalézáme. Podle vaší víry se vám staň. Tak si pojďme připomínat taky to pozitivní, co situace nabízí. Stav vnějšího míru ve světě koresponduje se stavem míru uvnitř, ať jde o jednotlivce, nebo kolektivy. Jak doporučuje Christina von Dreien: „To rozhodnutí můžeme učinit právě teď a zas a znova: Chci mír v sobě, ve svém nejbližším okolí a všude tam, kde to já mohu v tuto chvíli ovlivnit." Nejsme bezmocní. Jsme bezprostřední spolutvůrci. Věci se prostě vyvíjejí a časy se mění. Vezmě...
Číst celý příspěvek »

Naše chlévy Augiášovy

-
Obrázek
Sama jsem si stagnace katolické církve výrazněji všimla také ve zhmotněné podobě, když jsme před lety měli takový zvyk, že jsme při projíždění zejména bývalými Sudety zastavovali na nejrůznějších místech a navštěvovali tamní kostelíky nebo někdy i velké kostely. Najdou se téměř v každé vsi a dodnes tiše připomínají, jak mocný význam katolická víra měla pro naše předky. Nic na tom nezměnil ani fakt, že za totality mnohé církevní stavby dostaly neskutečně na frak. Po roce 1989 byly částečně zrekonstruovány. Zdaleka ale ne všechny. A tak to bývají velmi silné pocity – stát tváří v tvář těm opuštěným, zanedbaným kamenným svědkům minulosti, které jako by šeptaly: Náš čas vypršel, vždyť sám Ježíš upozorňoval, že přijde doba, kdy se pravým stánkem modlitby a bohoslužby stane lidské srdce (Přichází chvíle, a už je tu, kdy praví ctitelé budou uctívat Otce v duchu a v pravdě… Jan 4:23). A tak s napětím pozoruju ten kéž by očistný proces, který rozpoutal přešlap arcibiskupa Graubnera vůči Marku ...
Číst celý příspěvek »