O knize Nevěřím v astrologii od Debry Silverman
Nakladatelství Beta Dobrovský vydalo v češtině čtivou populárně naučnou knihu Nevěřím v astrologii (v originále I Don't Believe in Astrology) od známé americké astroložky, psychoterapeutky a blogerky Debry Silverman. Na první pohled divný název od autorky, která každým řádkem svého díla dokazuje, že astrologie podle její zkušenosti životu nabízí podobnou spolehlivost jako např. periodická tabulka prvků nebo gravitace. Astrologie je prostě součástí přírodních zákonů, z nichž některé (týkající se hmoty) už se v našich končinách staly součástí všeobecného přijetí, zatímco jiné (týkající se duševního a duchovního světa) na své objevení racionálním západním mozkem teprve čekají. Proto taky ten provokativní název - většinově je astrologie stále ještě vysmívána nebo zlehčována, házena do ezokošíku, konzumována často potají. Jistě je to i tím, že to, co prosakuje na veřejnost o podstatě této hluboké hermetické disciplíny, o její pravé podstatě mnoho neprozrazuje.
Kniha Debry Silvermanové nabízí pohled, že astrologie sama o sobě je oborově neutrální. Záleží na nás, co si z ní vezmeme. Pro někoho reprezentuje vesmírnou danost, pro jiného podivnou směsici pochybného věštění budoucnosti. Debra je věcná. Astrologie tu není proto, aby „čarovala“ a poutala lidi do horoskopem dané pasivity nebo sebenaplňujících se proroctví. Nejde o to, že planety ovládají člověka, nýbrž o to, aby on vědoměji pracoval s energií, kterou mu jejich postavení propůjčilo v okamžiku jeho narození. Astrologie se tím dostává do úzké souvislosti s psychologií a psychoterapií a poskytuje každému jednotlivci barvitou archetypální mapu jeho vlastních osobitých dispozic.
„Tak trochu něco jako GPS v autě“, tvrdí Debra. „Nemusíte v přístroj věřit, aby vás navedl. Je to prostě možnost, která pomáhá se zorientovat. Pokud funguje, používáme ho jako praktický nástroj pro lepší sebepoznání a pochopení sebe sama. Stačí ho vyzkoušet a pak se rozhodnout, přičemž jde samozřejmě i o to, nakolik respektujeme návod k použití.“
Obecně se dá tedy vycházet z toho, že zdatně vypracovaný horoskop prostě jen slouží jako pomůcka pro zkoumání. Naznačuje vrozené dispozice, vnitřní konflikty i jedinečné dary a vlohy svého nositele. Planety, znamení a další astrologické náležitosti reprezentují vzorce a symboly univerzálních lidských sil a projevů. Vstoupí-li pak do hry navíc i psychoterapie, umocňují se možnosti chápání, zpracovávání a integrace výzev onoho konkrétního života.
Čím je kniha jedinečná a co přináší navíc? Zdůrazňuje koncept (ne)rovnováhy živlů. Kromě základních čtyř – Země, Vody, Ohně a Větru. Debra rozlišuje navíc ještě tzv. chybějící element, z něhož mohou pramenit naše životní krize. Jde o situace, kdy člověku některý živel chybí. Např. člověk s nedostatkem Vduchu může být těžkopádný a zachmuřený, jeho životu chybí lehkost. Psychoterapie se pak zaměřuje na trénování chybějícího živlu.
Rodíme se proto, abychom se učili chápat, že - řečeno Debřinými slovy: „Každý jsme jinak divný (weird) a je to tak v pořádku." Pochopíme-li svůj vnitřní rozpor, může se dostavit úleva, soucit k sobě i východisko, jak se svými znevýhodněními pracovat. Kromě toho, vždy jsou tu i ony naše jedinečné dary!
Na rozdíl od mnoha supervážných psychoterapeutů se Debra neostýchá používat břitký humor a nadsázku. Je známá svými videi, kde paroduje člověčí stinné stránky a pomáhá dívat se na ně s odstupem a lehkostí. Astrologie slouží k rychlejšímu obraznému pojmenování situací, na které se v běžné terapii přichází podstatně delší dobu.
Sama pracuji jako psychoterapeutka. Astrologii jsem původně aktivně nevyhledávala, našla si mne sama, nejprve skrze mediální práci, později prostřednictvím děl psychoterapeutů, kteří se astrologií sami aktivně zabývali nebo zabývají - C.G.Jung, F. Riemann, S.Grof, R. Starý… Horoskop vnímají jako „obraz psýché“, který terapeutovi i klientovi ukazuje základní archetypální nastavení a možný směr, kterým vede cesta k růstu (individuaci).
Na závěr připojím jeden ryze osobní postřeh. Debra v knize věnuje zvláštní pozornost planetě Saturn a jeho návratům v životě jednotlivce. Saturn pro ni reprezentuje zcela výsadní hybnou sílu. Zatímco ostatní planety mohou představovat zjednodušeně řečeno naše emoce (Luna), komunikaci (Merkur) nebo vztahovost (Venuše), Saturn bezprostředně ovlivňuje realitu, protože hlídá čas, plnění úkolů, hranice a celkové praktické lidské dozrávání. Debra Saturnovi připisuje princip dospělosti a integrity. Saturn chce naši odpovědnost a pravdivost. Pokud v některé oblasti života patřičně nekrotíme své vnitřní sabotéry a nesbližujeme se se svými niternými démony, Saturn při svém průchodu horoskopem, max. 3 x za život, tyto trhliny odhaluje. Jeho návraty, kdy na obloze stojí na stejném místě jako v okamžiku narození (dochází k tomu přibližně každých 28,5 až 30 let) znamenají něco jako velké zkoušky žádoucího vývoje. První návrat (cca 28–30 let) ukončuje čas mládí a vede nás k tomu, abychom vzali život do svých rukou. Je to čas ukončení stížností na rodiče a okolnosti. Dochází k rozchodům a rozvodům, změnám kariéry nebo k jiným zásadním životním rozhodnutím a zlomům. Druhý návrat (cca 58–60 let) nás převádí za práh počínajícího stáří. Je čas ptát se, co se (ne)povedlo a zda život stojí na pevných základech, které unesou výzvy poslední třetiny života.
Saturn je přísný učitel. Pokud člověk svou „lekci“ včas nepochopí, krize se stupňuje. Stejně jako oliva potřebuje lis, aby vydala olej, lidská bytost prochází krizemi, aby získala vhled, odolnost a charakter. Saturn učitel a archetyp otcovské autority nám pomáhá pochopit náš vztah k řádu, pravidlům a skutečné pravdivosti života. I když jeho lekce často velmi bolí, není Saturn prvoplánově „zlý“. Podle Debry je tomu právě naopak. Miluje nás natolik, že hlídá náš osobní růst a šetří časem. Nutí nás definovat, kdo jsme, co chceme a zda nám (sebe)poznání a získání moudrosti stojí za potřebné úsilí. Pokud se se Saturnem spřátelíme (přijmeme jeho pravidla hry), stane se naším spojencem, dodá nám pocit skutečného smyslu a sebeúcty. Dokáže nás milosrdně převést i přes práh smrti, pokud usoudí, že v tomto životě jsme už úkoly splnili, jak jen jsme toho byli schopni.
Protože mi nedávno nečekaně tragicky zemřel manžel a protože jsme si kdysi oba nadělili kvalitní a mnohovrstevnaté horoskopy od naší kamarádky astroložky, v souvislosti s Debřinou knihou jsem ty naše Saturny dohledala. Zkoprněla jsem. Můj muž zemřel v čase své i mé druhé saturnské revoluce (narodili jsme se oba ve stejném roce). Vedlo mne to k dalšímu hledání… Přišla zpětná vazba, která mi významně pomohla pochopit (nikoliv nutně přijmout), co a proč se Davidovou smrtí v životech nás obou asi odehrálo. Ale o tom třeba zase někdy jindy.
Obrázek nahoře: Quique, Pixabayfree