Blog - Eva Labusová

Cesta do lidské duše vede skrze přemýšlení nad mnoha otázkami. Pokud chceme svou duši poznat, je nutné s některými z těch otázek vstoupit do dialogu, ovšem ne skrze mysl. Protože mysl v tomto druhu hledání není naším spojencem, je překážkou. Když mysl trvá na tom, aby se svět stal tím, čím nikdy být nemůže, stojíme u zárodků lidského utrpení. Usilujeme a bojujeme, protože chceme, aby svět dával smysl podle našich představ. Nutkavě se ptáme: „Proč se stalo či děje to a to?“ Hlubší pravdou však je, že mnohé věci nejsou osobní tak, jak nám naše mysl našeptává. Utrpení patří k životu. Lidské bytosti strádají. Lidské bytosti onemocní. Lidské bytosti umírají. Utrpení se prohlubuje, když mysl neosobní životní situace a podmínky proměňuje v osobní obžaloby… Jenže jak přestat hledat odpovědi „v hlavě“ (logickým odvozením)? Vždyť právě to je pro zdejší společnost normální a typické. Jak nechat otázky rezonovat jinak? Řešení přináší převedení pozornosti z mysli do těla, do pocitů, do předtím neu...

Stanislav Grof, zakladatel transpersonální psychologie, posouvá Jungův koncept individuace do nových úrovní a souvislostí. Zatímco Jung se soustředil na integraci nevědomých obsahů a archetypů do vědomí, Grof navíc shledal, že pro skutečnou „celistvost“ (individuaci?) potřebuje člověk integrovat také své základní perinatální matrice (BPM). Jde o zkušenosti vycházející ze způsobu našeho fyzického narození. Grof identifikoval čtyři matrice jako mapy vývoje i možné transformace jedince. Mapy odpovídají čtyřem fázím biologického porodu a zároveň fungují jako jakési psychologické filtry, skrze které po narození (nevědomě) vnímáme svět: BPM I: Amniotický vesmír (Pobyt v děloze) Stav jednoty, bezpečí, absence času a hranic. Archetypální vzpomínka na „ztracený ráj“ nebo splynutí s Bytostným Já. Pokud je tato matrice pozitivní, míváme zdravé sebevědomí a pocit, že svět je přese všechno těžké místo, kde stojí za to být. BPM II: Kosmické pohlcení a stav „není východiska“ (Začátek porodu – sílící ...