Pesach

Pesachový úplněk opět připomíná čas vyjití Izraelitů z egyptského otroctví do konečně svobodné Zaslíbené země a také blížící se čas Ježíšova ukřižování, bez něhož by nenásledovalo Jeho Zmrtvýchvstání. Přemítejme o té symbolice: Egypt je obraz i pro stav vědomí. V otroctví nás drží naše strachy, závislosti, sebedestruktivní vzorce chování, tvrdost srdce a neochota přiznat křehkost, z níž se teprve může zrodit naše síla.

Každý máme svůj „Egypt“. Váhavě a kolísavě hledáme odvahu vydat se do nejistoty s plnou důvěrou v Nebeskou režii. Nové nepřijde, dokud staré nezemře.

To platí i o našem malém já, které se potřebuje vzdát své kontroly a odevzdat se Já Bytostnému.

A jako Židé bloudili 40 let na poušti a Ježíš strávil tři dny v hrobě, tak i my máme svá liminální území mezi „už ne“ a „ještě ne“. Možná právě teď taky prožíváte tento zvláštní "velikonoční" čas.

Přeju nám, ať dokážeme dělat kroky směrem, k němuž nás svým velmi specifickým způsobem vybízejí naše Duše!