Nejen pro aspiranty Cesty Jógy


Dnes tu mám něco (ne jen?) pro aspiranty Cesty Jógy

Švétášvatara upanišad – 2. kapitola:
1. Nechť Bůh (Dárce života) nejprve upne naši mysl a smysly k Pravdě. Nechť pozvedne oheň poznání ze země a přinese jej sem k nám.
2. S myslí sjednocenou s Bohem usilujme s veškerou silou o dosažení blaženosti.
3. Nechť Bůh skrze naši mysl ovládne smysly směřující k nebeskému světlu, aby tak zjevily zářícího Ducha.
4. Moudří lidé upínají svou mysl i své smysly k onomu velkému, všeprostupujícímu a inteligentnímu Duchu. Jen on sám, znalec všeho, určil povinnosti každého z nich. Velká je Boží sláva.
5. Slyšte, ó děti nesmrtelné blaženosti, i vy, kteří přebýváte v nebeských sférách! Poznal jsem onoho vznešeného Ducha, zářícího jako slunce nad temnotou. Jen skrze poznání Jeho lze překonat smrt; jiná cesta k vysvobození nevede.
6. Tam, kde je vykřesán oheň, kde je usměrněn vzduch a kde přetéká nektar oddanosti, tam se rodí čistá inspirace.
7. S pomocí Boží ctěte věčné Absolutno, kosmické Vědomí. Ponořte se do něj, v něm je vaše spočinutí. Pak vaše činy nebudou mít nad vámi moc.
8. Držte své tělo vzpřímeně – hruď, šíji i hlavu v jedné linii. Ponořte smysly i mysl do srdce. Nechť moudrý člověk s pomocí lodi óm překoná všechny dravé proudy, které vzbuzují strach.
9. Usměrněte své životní síly a ovládejte dech. Když je dech ztišen, vydechujte nosem. Nechť moudrý neúnavně ovládá svou mysl, tak jako vozataj krotí divoké koně zapřažené do vozu.
10. Věnujte se meditaci na místě, které je čisté, tiché, chráněné před větrem a hlukem, prosté hmyzu a prachu. Nechť je to místo příjemné pro oči, v blízkosti tekoucí vody, kde mysl najde klid.
11. Při postupu v józe se nejprve objevují tyto podoby: mlha, kouř, slunce, vítr, oheň, světlušky, blesk, křišťál a měsíc.
12. Když je dosaženo ovládnutí země, vody, ohně, vzduchu a éteru a když se projeví pětinásobná kvalita jógy, tehdy tělo ovládne oheň jógy a člověk již nepodléhá nemoci, stáří ani bolesti.
13. Prvními známkami pokroku v józe jsou: lehkost těla, pevné zdraví, mysl prostá tužeb, jasná pleť, příjemný hlas, libá vůně těla a snížení tělesných vylučování.
14. Jako zrcadlo pokryté prachem jasně září, když je očištěno, tak i ztělesněná bytost, když spatří pravou podstatu Já, dosahuje jednoty, cíle svého bytí a osvobozuje se od veškerého zármutku.
15. Když aspirant s pomocí pravé podstaty svého Já jako lampy spatří podstatu Absolutna, tehdy pozná Boha – věčného a prostého všech proměn. Poznáním Jeho se osvobodí od všech pout.
16. Tento Bůh proniká všemi směry. On je prvorozeným v lůně světa. On je v každém, kdo se narodil, i v každém, kdo se teprve narodí. On stojí před každou tváří, on je všudypřítomný.
17. Tomu Bohu, který je v ohni, který je ve vodě, který proniká celým vesmírem, který je v rostlinách i ve stromech – tomuto Bohu buď vzdána úcta, nejvyšší úcta!
Zdroj: Švétášvatara upanišad (v sanskrtu श्वेताश्वतर उपनिषद्). Jde o jeden z nejdůležitějších duchovních textů starověké Indie. Patří do skupiny tzv. hlavních upanišad, které tvoří filozofické jádro hinduismu.
Foto: Couleur, Pixabayfree

Populární příspěvky z tohoto blogu

Za Davidem

Temné náboženství (předmluva ke knize)

Dovolme Smrti, ať předává své poselství Života