O pláních poznání


"Pláně poznání nelze najít hledáním. Avšak jen ti, kdo hledají, na nich mohou spočinout." (Z moudrosti inckých šamanů)

Mnohé tradice připomínají tenhle paradox. Duchovní hledání je jako palivo, které musí shořet, aby světlo pravého uvědomění mohlo zazářit. Proč je tomu tak? Protože „hledání“ v běžném slova smyslu vždy nějak vychází z našich lidských představ. Tím se ale od skutečné podstaty bytí vzdalujeme a oddělujeme hledajícího od hledaného. Naše úsilí vytváří napětí. Přílišná snaha a intelektuální chtění jsou jako čeření hladiny, která ztrácí svou průzračnost.
Proč tedy na pláních poznání mohou spočinout jen ti, kdo hledají? Protože hledání (studium posvátných textů, meditace, kontemplace, modlitby, rituály, sebezpytování /kdo jsem já?/ atd.) nás tříbí, vede k vytrvalosti a obrušuje. A také nás dříve či později vyčerpá, ba dovede na hranici našich možností, takže ve chvíli, kdy konečně vše (ode)vzdáme, může přijít onen moment spočinutí. Spočinutí je zásadní. Znamená zastavení, uvolnění, puštění.
Nabízí se pro srovnání představa naší touhy po spánku. Nepomáhá snažit se, abychom usnuli. Čím víc o spánek usilujeme, tím býváme rozrušenější a bdělejší. Přesto si leháme do postele, zhasínáme a vytváříme podmínky co možná nejvhodnější.
Skutečná duchovní zkušenost bývá nečekaným darem přítomného okamžiku, nikoliv výsledkem logického plánu a snahy. A přesto málokdy přichází bez našeho neutuchajícího nasazení, kdy hlavní svou energii i dlouhodobě vkládáme právě do jejího hledání. Nic na tom nemění fakt, že hledané je s námi po celou dobu.
„Pláně poznání“ jsou zkrátka onou jinou úrovní reality, do níž nemůžeme vstoupit na povel ani na vlastní přání. Stane se to, až se naplní zralost právě našeho času a dovede nás k tajemné bráně. Vstoupit do ní můžeme, když se veškerého snažení zřekneme.
V různých spirituálních tradicích se pro tuto autentickou zkušenost používají různé více či méně složité termíny. Šamanismus si vystačí s úslovím, že člověk konečně „našel svou píseň“. Jako když za úsvitu čekáme na srnu… Já tu svoji nedávno potkala ve Skotsku. Jak jinak - ve chvíli naprosto nečekané.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Za Davidem

Temné náboženství (předmluva ke knize)

Dovolme Smrti, ať předává své poselství Života