O nejisté citové vazbě

-


Pavle Aligové (odkaz na její text je níže) se ve vší stručnosti podařilo postihnout dynamiku nejisté citové vazby. Z hlediska teorie attachmentu jde o tzv. "vnitřní pracovní modely" (Internal Working Models). Tento klíčový pojem objevitele citové vazby Johna Bowlbyho (1907–1990) nabízí vysvětlení, proč lidé tak často opakovaně vstupují do ubližujících a nefunkčních vztahů nebo proč je těžce opouštějí.

Od raného dětství si všichni skrze soužití se svými rodiči nebo vychovateli nepozorovaně vytváříme základní „mapu“ toho, co je to vztah. Pokud je podstatou této mapy nejistota, chaos, odmítání, násilí a další silná znevýhodnění, dozrávající lidský mozek si i takovéto bolestné vzorce uloží jako hlavní niternou definici blízkosti a domova. V dospělosti pak lidé s nejistou vazbou - nevědomě - nevyhledávají vztahovou prosperitu, nýbrž právě shodu se svou attachmentovou mapou. Co do ní nezapadá (ano, také láskyplný, pečující, klidný partner), mozek na úrovni autopilota vyhodnocuje jako cizí či nepřitažlivé, krátce nevhodné pro další zkoumání.
Člověk zvyklý na drama vnímá bezpečný vztah jako nudu nebo jako absenci chemie. Neplatí to samozřejmě bez výjimky, nicméně "nutkání k opakování" mezigeneračního přenosu je silné a je velkým paradoxem, že pro lidi s nejistou citovou vazbou je navzdory vší jejich touze po harmonickém vztahu vlastně nejtěžší vydržet ve vztahu, který "nebolí". (Impulsivně se zamilovávat problémem naopak nebývá.)
V terapii zaměřené na rozpoznání a hojení citové vazby se člověk učí svou původní mapu vědomě přepisovat. Postupně reguluje svůj vlastní nervový systém tak, aby vztahový klid či závazek už nevnímal jako ohrožení nebo prázdnotu, nýbrž jako vítaný prostor pro vytváření dlouhodobé neohrožující lidské blízkosti.
Pomáhá vytvoření spojení s "vnitřním pozorovatelem" a postupné rozpoznávání situací, kdy vztahové problémy nezpůsobuje vztah samotný, nýbrž neošetřené vývojové trauma jako válcující niterná ozvěna "primárních otisků".

https://www.facebook.com/pavla.aligova/posts/pfbid02pjnSMfVQL4gE4DPxPQ3r1oGhKek3TWAFxDh8xYfvC1h2H44FYbQF9xze7AYpDGXjl

Obrázek: CDD20, pixabayfree

Populární příspěvky z tohoto blogu

Za Davidem

-
David Labus (5.1.1967 Liberec - 3.6.2025 Český Brod) 13.6.2025 (zaznělo na pohřbu): David se narodil 5. ledna 1967 v Liberci. Rané dětství strávil v Jablonci nad Nisou v kruhu milující rodiny z matčiny strany. Otec Davida odmítl a zapřel ještě předtím, než se narodil. Štěstí David neměl ani s otčímem, s nímž se matka pro jeho násilné chování musela rozvést. Právě odtud asi pocházela Davidova opatrnost na lidi, strohost v projevování emocí v neprobádaných prostředích, a suchý, občas dosti břitký humor, stejně jako celoživotní tendence být tak trochu ve střehu. Gymnázium David absolvoval v Trutnově, kde se naučil hrát na klavír a na varhany a poprvé se tu také potkal s Bohem. Po maturitě se rozhodl pro studium japanologie na Filozofické Fakultě Univerzity Karlovy. Po něm absolvoval roční pobyt v Zemi vycházejícího slunce, který mu umožnil laskavý mecenáš, otec japonského přítele, pan Toshihiko Yatabe. Následně David začal na své alma mater učit japonským dějinám a jazyku nové generac...
Číst celý příspěvek »

Temné náboženství (předmluva ke knize)

-
  Děkuji autorům za tuto důležitou knihu! Jedinečným způsobem v kontextu hlubinné analytické psychologie vysvětluje, že není náboženství jako náboženství a že duchovnost pod vlivem psychopatologie skrývá velká rizika. Proč některé formy náboženství své přívržence uvrhávají do provozní slepoty a drží je v otroctví fundamentalismu, fanatismu a konspirací, zatímco jiné dokáží ve svých následovnících otvírat novou kvalitu jich samých a přinášet růst a zralost? Šance je tam, kde se potřeba transcendence přirozeně propojí s individuačním procesem a nevědomé niterné dění je reflektováno a poznáváno vědomím zúčastněných. Vlado Šolc a George J. Didier píší s erudicí praktikujících jungiánských psychoterapeutů, za níž ovšem stojí i jejich silné osobní příběhy. Přesvědčivě zprostředkovávají hodnotu lidského úsilí pochopit vlastní osud, k čemuž významně napomáhá neupírat zrak jen do vnějšího smysly poznatelného světa, ale dívat se také směrem opačným, dovnitř. Ja...
Číst celý příspěvek »

Dobrý sluha, špatný pán

-
Deník N nedávno zveřejnil článek k tématu obrovské rizikovosti sociálních sítí (link v prvním komentáři). Odborníci bijí na poplach s tím, že nám ani zdaleka nedochází, jak moc nebezpečné sociální sítě jsou. Jejich algoritmům jde údajně jen o bohatství majitelů. Podceňován je potenciál radikalizace společnosti a dopad šíření dezinformací. A vůbec nejvíc ohroženy jsou děti, které jsou nekontrolovanému obsahu běžně vystaveny navzdory doporučenému věkovému limitu. Rodiče i učitelé jsou bezradní a povětšinou nenalézají způsob, jak se k této výzvě efektivně postavit. Přibývá sice i těch, kteří se snaží sociální sítě používat „přiměřeně“, ale nelze nevidět, že postoje k tématu jsou čím dál vyhraněnější. Na jednu stranu lidé na sociálních sítích propadají závislosti a vymývání mozků, na druhou s online světem už nechtějí mít nic společného, ruší své profily a mažou digitální stopy - a že mají pro takové rozhodnutí pádné důvody, které by vydaly na samostatný článek. A přece. Někdo se prostě j...
Číst celý příspěvek »